David Stern (22. září 1942) začal pro NBA pracovat v roce 1966 jako externí právní zástupce. V roce 1978 se stal hlavním právníkem NBA a hned na to viceprezidentem NBA. V roce 1984 pak Larry O’Brien v pozici hlavního komisionáře skládal funkci a hledal se nástupce. Pro představu, jak měl dle všeobecného očekávání vypadat nástupce, podívejme se nejdříve, kdo byl Larry O’Brien, jehož jméno nese i trofej vítězů NBA.

Larry připravoval volební kampaň pro Kennedyho. Následně byl předsedou demokratů v USA a hlavním sekretářem prezidenta Johnsona. Byl to muž s kontakty na nejvyšších místech. Hlavním milníkem jeho basketbalového působení bylo sloučení NBA a ABA, rozšíření ligy z 18 na 23 týmů a vymezení území pro tříbodové pokusy, které do té doby existovalo pouze v ABA. Obecně se očekávalo, že nástupcem bude podobně vážený muž, jehož jméno bude zvyšovat prestiž ligy.

Jenže Larry tehdy zvolil někoho zevnitř. Někoho, kdo v té době měl s ligou již nějaké zkušenosti a věděl, jak by mohla pokračovat. Nástupcem byl zvolen... David Stern.

A pak se začaly dít věci...

David začal tím, že dotáhl do konce projekty, které začal ještě pod Larrym.

Nejdůležitějším bylo změnit veřejné mínění. Veřejnost chápala NBA jako bandu „agresivních feťáků“. Na popularitě nepřidala ani zpráva Los Angeles Times, která informovala, že na základě jejich průzkumu pravidelně užívá drogy více než 75 % hráčů. Americká veřejnost o profesionální basketbal neprojevovala velký zájem, a tak finále NBA, to velké finále, které loni sledovalo 28 milionů lidí, bylo přesunuto na víkendové odpoledne a v týdnu do pozdních nočních hodin. V roce 1983 se navíc očekával i silný draft (Hakeem Olajuwon, Michael Jordan a Charles Barkley), tak se většina týmů odhodlala k „tankingu“ (záměrné prohrávání), aby získali lepší pozici v draftu. Jen pro příklad, Houston prohrál 14 z posledních 17 utkání, zajistili si právo prvního výběru a okamžitě sáhli po Hakeemovi. A Chicago, které prohrálo 14 z posledních 15 utkání nakonec po neuvěřitelném přešlapu Portlandu (zvolil si Sama Bowieho), získalo vysněného pana Jordana.

Stern věděl, že takhle to nepůjde. Až nebývale rychle proběhla změna z „Stern-právník“ na „Stern-obchodník“. Ano, tento byznysmen věděl, že dokud nebude veřejnost basketbal milovat, nebude jeho podnik fungovat.

Nejdříve se pustil do ostrého souboje s drogami a zavedl pravidelné testy hráčů na přítomnost drog. Stern si stál za svým, že dokud NBA „nepůjde příkladem“, pozornost sponzorů (kteří se o ní doposud vyjadřovali jako „too black“) si nezíská.

Dále pak změnil systém draftu založený na pravidlu, čím horší výsledek, tím lepší pick. Systém nahradil obálkami, které zaručovali loterii mezi třemi nejhoršími týmy a následně obálkovým systémem pro ostatní. Změněný systém pak fungoval pouze do roku 1990, protože i u něj se dost spekulovalo, že například hned ročník 1985 byl zmanipulovaný, aby New York Knicks získal hvězdného Patricka Ewinga. Novým systém od roku 1990 založený na „vážené loterii“ je platný doposud, ale o tom někdy příště…

Následně dokončil i další rozpracovaný projekt – Salary caps. Ačkoliv NBA ve čtyřicátých letech platový strop zavedla, po prvním roce ho okamžitě zrušila. A zrušen byl až do Sternova příchodu. Během těch let „volnosti“ mohl kterýkoliv majitel nabídnout své budoucí hvězdě neomezené množství peněz. Stern si dobře uvědomoval, že nemá zájem, aby lidé nabyli dojmu, že si titul lze koupit. Jak se o Sternovi vyjádřil Rick Welts, tehdejší NBA CMO (Chief Marketing Officer): „Davida nezajímali schopní a super-talentovaní lidé do té doby, než dokázali projevit svůj zápal a nadšení pro hru. Protože i to bylo hlavní charakteristikou jeho osobnosti.“ A to samé očekával Stern i od obecenstva. Dokud nebudou diváci zapálení do soubojů, dokud budou mít pocit, že se titul dá koupit, nebude mít jeho podnik smysl. Proto byla v roce 1985 stanovena konečná výše výplatní pásky každého týmu. Majitelé měli k dispozici 3,6 milionu dolarů. Oproti NHL a NFL je tento platový strop označován jako „měkký“, protože existují určitá pravidla, kdy je možné ho překročit.

David Stern vládl NBA rovných 30 let. Jakmile NBA převzal po Larrym O’Brienovi, NBA dotáhla NFL v popularitě, sponzoři se mohli přetrhnout s nabídkami a sledovanost finále získala sledovanost Světové série v baseballu. NBA nabídla všechno, co mohla, aby získala zájem. Některé věci fungovaly, jiné ne.